Ozvěny

Nemělo by se stát, aby rodič přežil své vlastní dítě… není to fér, není to spravedlivé, ale děje se to. Bohužel. A i když by se mohlo zdát, že se jedná o ojedinělé případy, skutečností je, že jsou s touto tragédií ročně konfrontovány stovky rodin.

Na mysli mám konkrétně ztrátu miminka v těhotenství, při porodu nebo krátce po něm. Důvodem mohou být závažné život limitující či život ohrožující diagnózy. Ale také se stane, že pitva miminka neprokáže racionální příčinu a odpověď na otázku PROČ visí kdesi ve vzduchoprázdnu. O to pak možná může být pro truchlící rodiče obtížnější vyrovnat se s takto traumatizující situací. Průvodcem, rádcem, pomocníkem, ale i ramenem pro složení unavené hlavy a bezpečným prostorem, kde umí pracovat s rozjitřenými emocemi, jsou odborníci i dobrovolníci z organizace Dítě v srdci, z. s., fungující od roku 2014. Ti truchlící rodiče, ale i další členy rodiny zasažené ztrátou miminka, pomáhají citlivě provést celým tímto náročným obdobím a mohou být radou k dispozici i v navazující pozůstalostní době a době truchlení, jejíž délka závisí na potřebách konkrétní rodiny.

Měl jsem tu velkou čest tyto lidi poznat a začít s nimi intenzivně spolupracovat. Uvedli mne do problematiky, minulosti a současnosti tématu, seznámili mne s prožitky těch, kteří podobnou zkušeností prošli tehdy i nyní. Představili mi služby, které rodičům zemřelého miminka nabízejí, jak je přizpůsobují potřebám rodin, co dál plánují, co na druhou stranu ale i postrádají a pomohlo by skrze ně pozůstalým rodinám. Nedokázal jsem se pak jen tak rozloučit a vrátit se jako by nic do svého života… To nejmenší, co já mohu udělat, je hledat možnosti pomoci pro sdružení Dítě v srdci a oni už dál budou nejlépe vědět, kam a na koho ji cíleně namířit.

Pro rodiče těšící se na příchod nového života do jejich rodiny je zpráva o život ohrožující nebo život limitující diagnóze miminka nesmírným šokem. A pokud se s tím pojí i smutný fakt, že se s ním budou muset v dohledné době dokonce rozloučit, logicky to všechny velmi bolestně zasáhne. Rodiče jsou připravení na příchod dítěte, nachystaná výbavička, vysněný dětský pokoj… a najednou je čeká návrat z porodnice s prázdnou náručí. Smutek, vztek, výčitky, zloba, třeba i nenávist k celému světu, nefungující logické myšlení, tělo maminky se musí zotavit z náročného porodu, její duše ze ztráty, muž bojuje se stejnými pocity a s bolavým srdcem a duší by si měli být se ženou oporou a partnerem ve ztrátě a v dalším životě. V takové situaci potřebují jak citlivou sociální, psychologickou, duchovní, spirituální pomoc, ale i praktickou radu v související administrativě…

Péče o takto zasaženou rodinu se nachází na zdravotně-sociálním pomezí a týká se celé řady oborů a profesí. Proto se hovoří o tom, že musí být multidisciplinární, komplexní, ale i kontinuální, neb začíná v nemocnici, kde jde napříč zdravotnickými odbornostmi, a dále zahrnuje státní správu, pohřební službu, psychologické, sociální a jiné odborné poradenství apod. Smutným dědictvím minulosti je tabuizace určitých životních a společenských témat a k tomu patří například právě i smrt. O té se nemluví, zavíráme před ní oči, často na ni neumíme adekvátně a především citlivě reagovat, a přitom je nedílnou součástí lidského života. Život je pro mne doba mezi okamžikem početí a tím posledním výdechem a všichni věříme, že bude dlouhý, plný zdraví a pokud možno radostný. Ta víra je správná, ale přesně v těch okamžicích, kdy na jeho začátku už nemilosrdně přichází i jeho konec, je opravdu potřeba citlivého přístupu okolí a účelné pomoci. Proto jsem opravdu velmi vděčný za to, co Dítě v srdci v této oblasti dělá. Kdo to nezažil, těžké si to představí. Bohužel skutečností je, že obecně společnost určitá témata buď bagatelizuje, nebo dokonce tabuizuje. To je právě případ ztráty dítěte, a to jak společensky, tak i legislativně. Žijeme ve 21. století a zarážející je, že až díky novelizaci zákona o pohřebnictví z roku 2017 je možné důstojně pohřbít dítě zemřelé v průběhu těhotenství, při porodu nebo krátce po něm. Do té doby bylo spáleno s dalším anatomicko-patologickým materiálem z nemocnice. Když si představím ty stovky a tisíce rodičů, kteří proto možná nemají trauma ztráty dítěte definitivně uzavřené, o to více oceňuji myšlenku a následné realizace tzv. pietních míst. Ta jsou například jako u nás v Českých Budějovicích součástí areálů hřbitovů a rodiče, či další pozůstalí miminka, zde mohou v klidu s úctou k životu vzpomenout na svého maličkého.

Odborníci ze sdružení Dítě v srdci jednak pomáhají rodinám po ztrátě, ale jsou i součástí odborných týmů, které průběžně pracují na tom, aby problematika tzv. paliativní péče, včetně perinatální paliativní péče, byla ve společnosti uchopena citlivě a s respektem již více netraumatizovat ty, kteří ztrátou prošli a takovou pomoc potřebují. Díky jejich přispění mohou rodiče po ztrátě miminka a další členové jejich rodiny projít procesem ztráty a následného truchlení svým vlastním tempem, každý podle svých potřeb a s využitím jim vyhovujících nabízených služeb a nástrojů. Prosazují respekt k přáním rodiny, varují před uspěcháním, doporučují projít truchlením postupně ve všech jeho fázích, a byť po drobných krůčcích se navracet k normálnímu životu, kdy je často nutné nezapomenout také na existenci a potřeby starších sourozenců, životní zkušenosti prarodičů, vlastní potřeby a případně také plánování dalšího těhotenství.

Mám velký respekt před tím, co Dítě v srdci pro své klienty dělá! Děkuji jim za veškerou iniciativu a čas, který tématu věnují. A vím, že budu nadále jakkoli nápomocný, aby jejich práce mohla bezproblémově pokračovat. Hledali jsme spolu možnosti vybudování pietního místa v Českých Budějovicích a jsem velmi rád, že se to podařilo – je krásné a plní svůj účel. Bez váhání jsem proto také poskytl záštitu odbornému semináři a informativní výstavě k problematice perinatální paliativní péče, který proběhl v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 31. ledna letošního roku (výstava bude trvat do 10. února 2023). A zde jsem také veřejně přislíbil, spolu s kolegy ze Sněmovny a ze Senátu, že bude-li potřeba jakákoli legislativní pomoc, nebo úprava problematiky, mají naši podporu.

Přeji vše dobré lidem z Dítěte v srdci a klid v duši rodinám po ztrátě!