Hasiče mám moc rád – profesionální i dobrovolné –, obdivuji je, fandím jim a mám mezi nimi hodně přátel. Skutečných, na které je spolehnutí. Ona ta spolehlivost vlastně sama o sobě neodmyslitelně patří k profesi hasiče. Náš Sbor dobrovolných hasičů Dačice oslaví příští rok už 140 let od svého vzniku a po celou dobu svého působení stoprocentně plní všechny činnosti svého určení. Zásahy při požárech, dopravních nehodách, živelných pohromách, při řadě dalších mimořádných událostí, v oblasti prevence požárů a jiných nežádoucích událostí atd. Významnou úlohu na poli společenského života města nevyjímaje. Svoji spolkovou činnost rozšiřují tradičně totiž také tímto směrem. Moc se mi líbí, že do ní zahrnují i výchovu dětí a mládeže a vychovávají a připravují si tak další generaci dobrovolných hasičů. Za to jim patří velké poděkování.

Před rokem založení Sboru dobrovolných hasičů v Dačicích (1882) postihl město obvykle tak třikrát až čtyřikrát v průběhu každého století velký požár. Škody na budovách, životech a pravděpodobně i psychice lidí byly obrovské. Od té doby se nic takového naštěstí již neopakovalo. Jistě také jejich zásluhou. Díky všem za jejich pomoc! Také bych rád poděkoval dobrovolným hasičům za společenský rozvoj města. Ať už je to jejich personální i technická pomoc při organizování různých akcí. Naposledy, co vím, při přepravě mobiliáře pro letní interaktivní rodinnou výstavu Koloniál u pana Bajzy (nejen o historii obchodování), která začala 18. června.

Sami jsou tradičně organizátory, hostiteli a spoluaktéry Dne s dobrovolnými hasiči. Je to zábavní odpoledne pro rodiny s dětmi, letos konané v sobotu 12. června na zbrojnici SDH Dačice. Hasiči jsou vždy připraveni na všechno, mají varianty A, B, i variantu „brod“, takže je nezaskočila ani menší přeprška. Děti se tak mohly vyřádit při soutěžích, poučit se, či inspirovat u ukázek techniky i zásahů, na vlastní kůži vyzkoušet facepainting nebo pravou hasičskou helmu atd. Malé i dospělé nadchla hasičská fontána, takže déšť nedéšť, mokří byli všichni :-).

Odpoledne jsem se vracel domů do Dačic a byl jsem moc rád, že jsem alespoň samotný závěr programu dětského dne, který naši dobrovolní hasiči opět skvěle připravili, stihnul. Možná o to úžasnější to bylo, že jsme se opět všichni mohli po tak dlouhé době sejít a prožívat chvíle klidu a zcela prosté radosti ze setkání. Díky SDH Dačice nejen za tuto akci.

Závěrem si dovolím citovat desatero dobrovolných hasičů, které, když si pozorně přečtete, zjistíte, že jej lze použít na jakoukoli profesi a oblast lidského konání, protože je založeno na ochotě pomoci, slušnosti, respektu, lásce k lidem a vlasti…:

1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.

2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.

3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.

4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.

5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.

6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.

7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.

8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.

9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš.

10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

Vše dobré přeji?

P.S. a také krásné a klidné léto všem