O ústavní tradici a otázkách

Tvrdím o sobě, že jsem konzervativní člověk. Že mám úctu k tradici. K tradici ústavní, právní i kulturní. Vždycky mě ale zaskočí zdánlivě jednoduchá otázka – co to vlastně je, ta česká ústavní tradice, ke které se jako lidovec, konzervativec a křesťan hlásím?

Snažil jsem se na to před časem odpovědět svým dětem a nevím, jestli úplně úspěšně.

Pokud to vezmeme od podlahy – tedy z pohledu historie našeho státu – není to vlastně nic moc: ústavní tradici první republiky můžeme za pomyslnou bernou minci brát jen zčásti: mnohé kotrmelce prvorepublikové politiky a de facto celé tehdejší společnosti jsou nám toho důkazem. Krátká etapa po válce bernou mincí asi také nebude, a to nejen v důsledku pohnutých událostí jako byl odsun Němců či únorový komunistický převrat.

Odpudivá doba padesátých let i bahno normalizace jsou také mimo hru.

Doba po listopadu pak přinesla spoustu turbulencí, včetně několika pokusů ústavu pokřivit a přizpůsobit aktuálním politickým požadavkům. Zářným příkladem zjevně také není, přestože se o to osobnosti jako Václav Havel se vší vervou snažili.

Tradici své ústavnosti si tedy zjevně stále tvoříme, nemáme bohužel ten komfort Magny Charty, principů V. republiky či přes sto let platného a jen málo měněného občanského zákoníku…

O to důležitější je, aby ústavní tradici tvořili osobnosti a státníci. Státníci, kteří respektují pravidla hry, i kdyby pro ně zrovna nebyla politicky výhodná. Státníci, kteří jsou schopni ve svém rozhodování zohlednit to nejlepší z naší minulosti, ale také myslet daleko za horizont nejbližších voleb, a to nejlepší z naší ústavní tradice s respektem rozvíjet. Sub specie aeternitatis z hlediska věčnosti, jak říkali staří Římané.

Ve světle událostí posledních dní, agresivního vystupování pana Babiše, jeho opakovaných lží, ovlivňování médií, pohrdání parlamentem, ale i neakceptovatelného ignorování zažitého výkladu Ústavy při podání demise vlády je odpověď na otázku ještě složitější.

Vzpomínáte si ještě, za jaké banální prohřešky ve srovnání s kauzami Andreje Babiše odstupovali např. Stanislav Gross, Martin Kocourek či Pavel Drobil? A umíte si vybavit dobu, kdy by výklady Ústavy našich předních ústavních právníků byly takto veřejně ignorovány?

Takže vlastně doufám, že se mě teď děti nebudou ptát a že volby přinesou významnou kultivaci poměrů.

A jdu pro to něco udělat.