Rozhovor s Janem Bartoškem, místopředsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jsme spolu plánovali už dlouho. Ale ten čas! Vždycky byla ožehavější témata, než si sednout a popovídat nad něčím lidským, milým. A protože se situace nezlepšuje, spíš by se dalo říct, že stále přitvrzuje, a protože se Jan Bartošek dlouhodobě zabývá obranou a bezpečností, rozhodli jsme se už nečekat, rozhovor udělat a alespoň on-line s ním probrat současné téma číslo 1, válku na Ukrajině…

Válka Ruska se dotýká nás všech. Dá se shrnout, proč vlastně Rusko zaútočilo na Ukrajinu, a co je jeho cílem?

Pravý důvod zná jen jedna osoba. A tou je Vladimír Putin. Z jakého důvodu napadl, ničí a vyvražďuje sousední národ, můžeme spekulovat. Jako nejpravděpodobnější se jeví umanutá touha vrátit „slávu a lesk“ SSSR (samozřejmě myšleno s nadsázkou, protože naše generace si jistě pamatuje návštěvu těchto „bratrů Slovanů“ v tancích mezi lety 1968–1991 v naší zemi). Cílem je podrobit si obyvatele Ukrajiny, zničit či zajmout vedení Ukrajiny a buď přímo nebo skrze loutkovou vládu vykonávat politickou i vojenskou moc na území Ukrajiny. A podle všeho se nemusí jednat jen o Ukrajinu. Může se stát, že pokud Ukrajina padne, pařáty Ruska se roztáhnou po Moldávii, Pobaltí atd.

Česká republika stejně jako řada dalších států pomáhají Ukrajině dodávkami vojenského i humanitárního materiálu. Je dostatečné, co dělá naše vláda pro podporu Ukrajiny?

V současné době děláme maximum toho, co můžeme. Celkový součet vojenského i humanitárního materiálu, který darujeme Ukrajině, už překročil hodnotu miliardy korun. V podpoře Ukrajiny jsme velmi aktivní i na poli politickém v rámci EU a NATO. Zároveň je nám jasné, že se na Ukrajině nyní rozhoduje o bezpečnosti v Evropě, a tím i v České republice, a to na dlouhá desetiletí dopředu. Neděláme tedy pouze nějaký nezištný dobrý skutek, ale podporou Ukrajiny chráníme naši bezpečnosti i strategické zájmy České republiky.

Proč na Ukrajině nezasáhne NATO přímo? Nebo proč nevyhlásí NATO alespoň bezletovou zónu nad ukrajinským vzdušným prostorem, o kterou Ukrajina tolik žádá? Nebo letecké humanitární koridory pro Mariupol a další ohrožená města?

NATO jako takové je založeno jako obranný mechanismu členských zemí. Pokud by NATO jakoukoli formou zasáhlo přímo do války na Ukrajině, ruské vedení si to vyloží jako zapojení třetí strany do této války. A jakákoli záminka může znamenat rozpoutání širšího konfliktu, který by mohl obsahovat i použití nelegální zbraní (např. jaderných nebo chemických). U bezletové zóny je otázkou její důsledné hlídání a dodržování. Pokud by tento úkol měl připadnout státům NATO, i zde hrozí rozšíření konfliktu do dalších zemí.

Důsledkem války jsou statisíce uprchlíků, kteří postupně přicházejí do naší země (a samozřejmě i dalších). Máme dostatečné kapacity pro to je přijmout? Školy, lékaři, pracovní místa?

Nikdo, ještě ani dnes, nedokáže odhadnout, v jakém množství k nám ještě mohou váleční uprchlíci z Ukrajiny dorazit. Česká republika již požádala o pomoc i Evropskou unii. Podle posledních informací Ministerstva vnitra ČR probíhá ve spolupráci s našimi hejtmany a dalšími institucemi řešení toho, jak a kde statisíce Ukrajinců můžeme ubytovat, protože je možné, že zde ukrajinské ženy a děti mohou žít i řadu měsíců. Vláda proto ověřuje a řeší kapacity ve školkách, ve školách, ale také mezi lékaři, zejména pediatry. Výhodou je, že v ČR je dlouhodobě neobsazeno cca 360 000 pracovních míst. V tomto ohledu může být zapojení pracovníků pro české firmy i přínosnou výzvou. Důležitým úkolem bude i uznání vzdělání a práce u nejrůznějších odborníků a specializovaných profesí. Vše se opravdu snažíme jako vláda řešit co nejrychleji a nejjednodušeji. Z čeho mám radost, že ukrajinští občané chtějí pracovat, posílat děti do školy a zapojit se do naší společnosti. To může být ve finále pro naši ekonomiku i společnost velkým přínosem.

V části společnosti se už zase začínají ozývat názory typu – proč bychom měli pomáhat uprchlíkům, kdo pomůže nám, vláda pomáhá cizím a nám nikdo, kdo to zaplatí atd. Solidarita, která byla zpočátku tak viditelná, se jakoby začíná tříštit. A přicházejí různé útoky na uprchlíky. Co si o tom myslíte?

Tak si to zkuste obrátit a odpovězte upřímně sami sobě na otázky typu: co byste dělali, kdyby ve vaší ulici začaly padat granáty, kdyby na vás a na vaše děti stříleli cizí vojáci a snažili se vás zavraždit? Kdyby někteří vaši přátelé nebo sousedé zemřeli pod troskami domů nebo následkem raketových útoků? … Většina našich rodin a rodičů by udělalo to, k čemu se rozhodla řada Ukrajinců – poslala by děti s maminkami, ale také seniory, do bezpečí mimo válečnou oblast. Je to normální a přirozené. Stejně tak, jako to, že si tito lidé vezmou svoje cennosti i dobré oblečení s sebou.

Je naší morální a lidskou povinností se nyní postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří teď musí bojovat za svou zemi. Nebojují jen za sebe a Ukrajinu. Bojují taky za svobodnou budoucnost evropských států. A opravdu se mi nechce věřit tomu, že by kdokoli z našich občanů záviděl těmto válečným uprchlíkům drobnosti, kterými jim můžeme pomoci – vstup do zoo, slevu na MHD nebo jídelní balíčky. Kdo tyto věci kritizuje nebo „hejtuje“ na sociálních sítích, nemá podle mě žádnou empatii ani soudnost. Uprchlíci si nemohli vybrat, zda se ve válce chtějí ocitnout, či nikoli. Jsou to lidé, kteří stejně jako my ještě před nedávnem bydleli ve svých domech a bytech a žili normální životy. Proto je naše pomoc naprosto správná.

Jak silná je dezinformační válka, kterou Rusko v souvislosti s tím, co provádí na Ukrajině (pozn. bombardování nemocnic, porodnic, rozstřílení aut s civilisty a útoky na autobusy, ve kterých se evakuují občané měst) rozjelo? Je v pořádku, že lidem v Česku hrozí za schvalování ruské agrese vězení? A bylo správné vypnout dezinformační weby?

Důležité je uvědomit si, že Rusko útočí skrze hybridní válku a dezinformace na Česko a další evropské země už několik let. Věnuji se tomuto tématu dlouhodobě a skutečně intenzivně od doby, kdy jsem se stal v rámci své práce poslance PS PČR členem podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR.

Momentálně je tlak ze strany Ruské federace velmi silný, a po počátečním šoku z nezvládnuté okupace Ukrajiny (Putin předpokládal, že do týdne bude Ukrajina na kolenou) se rozjela ruská propaganda naplno. Nejčastější a nejúčinnější forma jejich útoku probíhá přes hromadné emaily, je založena na vyrábění lživých fotek a statusů na sociálních sítích, kde je dnes hodně jednoduché najít cílovou skupinu. Lidé snadno věří různým konspiracím, většinou si neověřují informace a mají tendenci věřit věcem, které chtějí slyšet.

Rusku jde o to rozdělit naši společnost a oslabit jednotný postoj v podpoře Ukrajiny v jejím hrdinné obraně. A to my prostě nesmíme dovolit! I demokratický stát se musí umět bránit proti těm, kdo ho chtějí bořit. Proto jsem jednoznačně pro tvrdé postihy za schvalování ruské agrese a šíření proruské propagandy na veřejnosti i v online prostoru. Zlu se neustupuje. A na rovinu říkám, že v tomto případě nejde o porušení svobody slova. Tu nám ukládá samotná Ústava. Jde o to, že člověk může říct svůj názor, ale musí také přijmout odpovědnost za to, co interpretuje – ať už v tisku, mediích, nebo na sociálních sítích.

Válka na Ukrajině hýbe životem všech a je často hlavním tématem většiny hovorů mezi lidmi. V závěsu za ní, a také v souvislosti s ní, je to i růst cen pohonných hmot a inflace… Jak bude vláda pomáhat občanům, kterým se kvůli inflaci teď zdražuje téměř vše?

Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Toto zrušení je první krokem v řešení současné složité situace. Nicméně se zdá, že ceny u českých čerpacích stanic vyrostly extrémně vysoko i v porovnání s našimi zahraničními sousedy. Ministerstvo financí proto bude systematicky kontrolovat výši marže u distributorů a prodejců pohonných hmot. Tím bychom měli zjistit případné umělé zvyšování cen ze strany prodejců pohonných hmot.

Ropy je aktuálně na světovém trhu dost a u cen pohonných hmot se jednalo o šokovou a často preventivní reakci na válku na Ukrajiny. Věřím tedy, že ceny v následujících týdnech opět klesnou na přijatelnou úroveň pro drtivou většinu obyvatel ČR.

(red)