Hledejme, co nás spojuje

zdroj JANBARTOŠEK

V politice můžete působit buď na to nejlepší, nebo na to nejhorší, co v lidech je. Na naději nebo strach. Osobní odpovědnost nebo svalování vlastních chyb na někoho jiného. Hledat cestu ke shodě nebo rozdělovat.

V poslední době jakoby slavili úspěch ti druzí. Zdůrazňují to, co nás odlišuje: mladé od starých, města od venkova, věřící od ateistů, ochránce přírody od zastánců průmyslové výroby. Je to politika neustálého neustálého manipulativního popichování a vyvolávání potřeby semknutí se do stáda pod ochranou vůdce. Lidé ale takto svoje životy nežijí.

zdroj Canva

Každý z nás je součástí nějaké skupiny. Větší či menší. Rodiny, přátel, pracovního kolektivu, sportovního týmu, nebo třeba zájmového sdružení. A tam všude se setkává člověk s lidmi různého věku, vzdělání, sociálního postavení, zájmů, potřeb i přání. A ví, že se nějak musí mezi sebou domluvit. Ale především cítí, jak se spojení těch rozličných lidských postav a charakterů doplňuje. Žádný fotbalový tým by nevyhrál, kdyby byl složen jen z mladých útočníků nebo naopak zkušených brankářů. To samé platí i v politice.

V České republice nežijí odděleně mladí ajťáci, zemědělci, lidi z průmyslu nebo senioři. Žijeme, pracujeme a bavíme se zde společně. Síla každého společenství roste, když se podaří propojit přednosti jednotlivých členů.

Jsme pod vlivem rádoby expertů, lidí silně orientovaných v jedné odbornosti. Ti však mnohdy bohužel jakoby nerozumí způsobu myšlení v jiných oblastech života. A ztrácí zájem na celku, protože ho přes svůj úzký zájem nevidí. Nechápou lidi, kteří myslí jinak.

To samé platí o generačních rozdílech. Mladí budou vždy chtít věci měnit, zpochybňovat zavedené pořádky, zesměšňovat dosavadní způsob života. Starší lidé naopak spíš mají obavu z novot, nechtějí, aby se moc měnil svět, kterému rozumí.

Hodnota spojení tří politických stran je i v tom, že tyto přirozené rozdílnosti nechceme potlačovat, ale hledat to, co máme společné. Jako lidé, jako obyvatelé svých vesnic a měst, jako občané státu. Nejde o to, opustit svoje hodnoty, svoji víru a způsob života. Usilujeme o nalezení společných základů. Věcí a myšlenek, na kterých se můžeme shodnout. Některé jsou dané. Ústava, svoboda, vztah k zemi, ve které žijeme. Obnova státu, který přestal fungovat, vyžaduje společnou práci. Nejde o to, vyhovět té či oné zájmové skupině. Důvod proč žijeme spolu, je i ten, že si můžeme vzájemně pomoci.

V podzimních volbách nebudeme rozhodovat o nuancích v jednotlivých programech politických stran. Půjde o charakter země. Proto ti, kteří usilují o změnu, nemohou reprezentovat jen úzkou část jejích obyvatel. Nebude to souboj generační nebo sociální. Nová vláda převezme prázdnou pokladnu, rozvrácenou státní správu a podrážděnou společnost. Bude hodně práce pro každého, kdo to myslí s touto zemí dobře. Už víme, v čem se lišíme. Nyní je třeba znova najít to, co nás spojuje.

zdroj Canva

Zdroj: https://janbartosek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=765070