Ozvěny Dačicka

Tím je příroda zásobena v míře více než hojné, více než je pro ni, a potažmo pro člověka, zdrávo. Úmyslně jsem začal poměrně vážné téma sloupku titulkem parafrázujícím citát z filmového klasika. Tím ale, upřímně, vtip na téma fosfor začíná a také končí. Filmový startovací oslí můstek posloužil jen pro počáteční odlehčení, bohužel se to však nezdá, ale množství fosforu v krajině je pro přírodu samotnou a pro nás, její (ne)hodné uživatele, nepřirozeně vysoké a brzy neúnosné. Jsou to stovky a stovky tun fosforu (ročně), které v našem životním prostředí nemají své opodstatněné místo a přitom tam jsou. Proč, kde a kdo je toho původcem? A za vším hledej… člověka! Jenže ono to tak jednoduché není. Fosfor je pro člověka zároveň nesmírně důležitý. Je pro nás dnes již v podstatě kritickou surovinou, na které je závislé např. zemědělství, a jehož přirozené zdroje v přírodě (fosfátová ruda) jsou limitované, a se kterým ale na druhou stranu naprosto nelogicky plýtváme a jediným efektem tohoto našeho nesmyslného chování je znečištění životního prostředí. Za pět minut dvanáct tak máme možnost s tím začít něco dělat, protože náprava nebude ani krátkodobá a ani úplně levná. Musíme se znovu naučit s fosforem hospodařit a ukazuje se, že cestou je kombinace snižování spotřeby, prevence znečištění a budování systému jeho recyklace. Fosfor je neobnovitelný zdroj a svým působením negativně ovlivňuje vodní toky, a to opravdu negativně, ale… Jak bylo výše uvedeno, je nezbytný pro naše zemědělství. Velmi stručný a jednoduchý důkaz jeho škodlivosti a zároveň užitečnosti je jeho recyklované využití: fosfor obsažený v produkci komunálních čistírenských kalů by pokryl potřebu fosforu minimálně pro 18 % obdělávaných půd v ČR. To cituji hned z úvodu Studie proveditelnosti opatření ke snížení dotace fosforu do vodního díla Orlík, věnované problematice imisí fosforu nejen do zmiňovaného vodního díla, ale širšího dotčeného regionu, která pro Jihočeský kraj přináší návrhy konkrétních opatření realizace postupného snižování fosforu ve vodních zdrojích aj.

Jižní Čechy jsou krajem rybníků, tůní, mokřadů a celá naše krajina je fosforem zásobena podstatně více, než bývalo obvyklé za dob našich předků. Může za to především náš moderní způsob života. K hlavním zdrojům fosforu patří komunální a průmyslové zdroje (komunál 49 %, průmyslové zdroje cca 0,5 %, celkem cca 50 %), rybníky (29 %) a plošné zdroje (21 %). Nezáživný slovník odborných studií však zjednodušeně znamená, že za hlavní viníky nelze počítat ani průmysl, ani plošné zdroje, které totiž obsahují nízké koncentrace fosforu a ostatní zdroje spíše ředí, a v jejichž případě je efektivní zaměřit se především na vhodná opatření proti erozi půdy, aby nedocházelo k jejímu znehodnocování. Ano, vracím se k výše zmíněnému „za vším hledej člověka“. Naprosto zásadním „dodavatelem“ fosforu do životního prostředí jsou tzv. komunální zdroje – opět přeloženo do běžné řeči jde o vypouštění z čištění odpadních vod, úniky na kanalizacích a obyvatelé nepřipojení na kanalizaci. Ne ve velkém závěsu za tímto hlavním zdrojem jsou to samotné rybníky a rybníkářská praxe s jejím způsobem krmení ryb a hnojení. A právě v těchto dvou oblastech je největší potenciál pro zavedení takových opatření, která pomohou postupně snížit množství fosforu v přírodě tam, kde ho opravdu není potřeba a spíše škodí (napomáhá „kvetení vody“, hledejme jej tedy za přemnožením sinic na hladinách vodních ploch; a také je důvodem vymírání tradičních druhů ryb a obojživelníků a přemnožení výrazně odolnějších plevelných druhů)… A zároveň jej dostat tam, kde je ho potřeba a opravdu pomáhá (zemědělství).

Nemusíme nutně detailně listovat stránkami výstupu ze Studie a každému je jasné, že vše je to také otázkou času a peněz. A upřímně i prosazení určitých legislativních změn. Některá z navrhovaných opatření nejsou ani tak finančně nákladná a v dlouhodobém horizontu budou mít zajímavý efekt. Jiná si samozřejmě nějaké prostředky vyžádají, ale ony se nám, lidem, skutečně vrátí. Co je pro mne jako obyvatele Jihočeského kraje, rybáře, milovníka přírody, ale i komunálního politika důležitou zprávou, je skutečnost, že v rámci studie došlo i na společná jednání zástupců rybářů, ekologů a státní správy, ze kterých jasně vyznívala shoda na ochotě nadále nad těmito otázkami jednat, hledat možnosti řešení a pokračovat v zahájených aktivitách, včetně těch, která přinesla zmiňovaná studie. Jsem tomu velmi rád, protože téma fosforu, stejně tak jako ochrany vymírajících druhů vodních živočichů jsem si jako komunální politik a Jihočech vzal za své a vidím v nich jednu z priorit, kterým se musíme věnovat, abychom přírodu chránili a předali ji dalším generacím co neméně zdevastovanou, resp. stále krásnou, kdy člověk žije v souladu s ní a ona nemá absolutní důvod se proti jeho ničivým aktivitám represivně bránit.

Takže hliník se sice odstěhoval do Humpolce, ale i fosfor zahájí svůj přesun a postupně se snad přestěhuje z míst, kde není právě vítaným, do míst pro něj i nás neoddiskutovatelně vhodnějších.

Vše dobré

Jan Bartošek