Ozvěny

Stavbě části dálnice D3 Třebotín – Kaplice nádraží už nic nestojí v cestě. Stavební povolení je pravomocné, majetkoprávní příprava dokončena, zpochybňovaný tender, resp. reference vítězné stavební společnosti, na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dořešen… Skrývkami ornice začnou v únoru stavební práce a stavbě – v délce zhruba 8,5 km s 10 mosty a jednou mimoúrovňovou křižovatkou, která měla být zahájena už v roce 2020, následně v druhém pololetí roku 2021 – snad nebude nic stát v cestě a podaří se ji dle plánu zprovoznit koncem roku 2024.

Další potěšující zprávou je, že by ŘSD mělo ještě letos vypsat výběrové řízení na stavbu další dvanáctikilometrové části dálnice v úseku Kaplice nádraží – Nažidla s předpokládaným zahájením na jaře 2023. Přes všechny technologické zádrhele, majetkové komplikace, zpochybňování čehokoli, podmínek kladených v zájmu ochrany životního prostředí, krize covidové i jiné, a s tím související neustálé prodražování, se celá stavba pomalu ale jistě posouvá ke svému dokončení plánovanému na rok 2029. Dálnice D3 je projekt připravovaný od roku 1987 a dokonce již následující rok skutečně došlo k zahájení výstavby obchvatu Tábora… Takže ryze matematicky, bez ohledu na jakékoli další okolnosti, by mohla být po 40 letech od prvotních plánů dokončena v celé své délce 172 km s průměrnou statistickou rychlostí 4,3 km za rok. Česká republika, a v podstatě celá Evropa, dostane důležitou dopravní tepnu. Prahu spojí s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi, pro krásné a turisticky atraktivní Jižní Čechy jde také o veřejně prospěšnou stavbu, od které kraj očekává další možnosti oživení regionu. Z celkové délky 172 km je nyní hotovo 70 km, dalších 20 km je ve výstavbě a zbývajících 82 km v přípravě. Kilometrů k dokončení stále není málo a roků k proklamovanému dotažení projektu už příliš není. Věřím ale, že se státu podaří dokončit jihočeskou část dálnice do slibovaného roku 2025, a také zbytek středočeské části do finálního roku 2029. Po těch letech si to všichni zasloužíme. Navíc jako republika bychom měli na modernizaci silniční sítě pořádně zapracovat, protože mám smutnou obavu, že ta naše k nejdelší a nejkvalitnější v Evropě rozhodně nepatří. První plán na stavbu dálnice u nás sice vznikl už v roce 1935, kdy se začalo dokonce i s budováním, ale… S událostmi roku 1938 jsme přišli o nemalou část území, což změnilo dosavadní dálniční plány, a ve spojení s nedostatkem pracovních sil a některých materiálů nemělo žádné budování šanci. Po válce, a především po roce 1948, pak měl zase přednost zcela jiný typ budování. Takže je na čase! Pro zajímavost jsem si zkoušel vyhledat aktuální informace o délce dálničních sítí v členských zemích EU srovnatelných s námi rozlohou, či počtem obyvatel. Našel jsem data za rok 2010… Pravda, jsme o 11 let dále, ale upřímně pochybuji, že se dálniční propast mezi našimi tehdejšími 734 km nějak extra zkrátila: Belgie (1763 km), Maďarsko (1273 km), Portugalsko (2737 km), Rakousko (1719 km), Švédsko (1891 km). Blíž nám tehdy bylo tak Irsko se svými 916 km, ale ona dynamika výstavby dálniční sítě nikde ve zmiňovaných zemích rozhodně nestagnovala. Staví se, modernizuje se. U nás došlo ke „skokovému nárůstu dálničních kilometrů“ v noci z 31. 12. 2015 na 1. 1. 2016, kdy vstoupila v platnost změna zákona o pozemních komunikacích a v důsledku nového pojetí dálniční sítě bylo přibližně 434 km rychlostních silnic přeznačeno na dálnice.

Délka dálniční sítě v ČR se díky této administrativní změně zvýšila o 56 % na celkovou délku 1210 km. Další statistiky infrastruktury silniční dopravy uvádějí, že např. v roce 2020 bylo v ČR 1298 km dálnic. Takže budujeme, prodlužujeme, rozšiřujeme, pomalu, ale jistě a díky za všechny stavební aktivity, a za ty na D3 zejména!

Jan Barošek