Začaly žně a na množství sklizených obilovin závisí množství budoucí mouky na chleba a nejen na něj. To je důvod, proč velmi bedlivě sleduji situaci v českém zemědělství. O to intenzivněji, o co víc se nemá ke konci válka na Ukrajině. Všem nám je jasné proč. Ukrajina je označována za obilnici Evropy, ale její ohrožení ruskou agresí nezpůsobuje problémy pouze nám, ale i severu Afriky. Obecně se dlouhodobě ukazuje, že vsadit na vývoz domácích surovin a výrobků, omezování produkce a dovoz ze zahraničí téhož zpět nebylo prozřetelné. Stali jsme se závislými na dovozu, vzali jsme obživu nemálo našim lidem, naše kdysi surovinově soběstačná země začala řadu komodit dovážet… Bohužel. Upozorňuji na to už léta a vždy a všude vyzdvihuji domácí producenty a výrobce. O nutnosti podpory návratu k vlastní produkci a výrobě nemluvě.

Dvouleté řádění covidu, a s tím související omezování všeho, a teď válka na Ukrajině, a sankce světa proti ruskému agresorovi (ač jsou správné, že jsou), mají naprosto zásadní dopad na všechny oblasti našeho života. Vládnou oprávněné obavy z toho, co bude, rostou ceny dnes už naprosto všeho, inflace lidem užírá úspory. Skutečně, není příliš důvodů k radosti. Ekonomové zdůrazňují, že nás čeká období recese a lidé si říkají, čeho se víc bát – recese nebo inflace?! Je to otázka, každopádně nám nezbývá, než se ke své peněžence začít chovat zodpovědně.

Také proto mne potěšily zprávy o právě započatých sklizních a jejich stavu. Letošní jarní sucho zrychlilo veškerý vegetační proces a žně začaly zhruba ve stejném období jako v loňském roce – ve 26. týdnu. Vlivem vývoje počasí, na srážky bohatý květen a červen, střídání vysokých a nízkých teplot, dozrávají obiloviny a řepka rychleji. Například naši zemědělci v Jižních Čechách sklidili k 11. červenci 2022 již zhruba třetinu ozimného ječmene s výnosem šest tun na hektar (u ostatních obilovin a řepky ke stejnému datu sklizně ještě nebyly zahájeny). Potěšující je i zpráva, kterou jsem zaregistroval v médiích, kdy lze očekávat, že sklizeň by letos mohla být lehce nadprůměrná. Přesně to potřebujeme a věřím ve zvyšující se trend v následujících letech. Vlivem všech známých a výše uvedených skutečností meziročně stouply ceny obilovin o 100 a více procent, a i když je česká produkce obilovin v posledních letech vyšší než spotřeba, je za tím ani ne tak nárůst zemědělské produkce, jako pokles stavů hospodářských zvířat (v jižních Čechách ubylo za posledních 20 let např. 80 procent prasat chovaných zemědělci).

Sklizně teprve začaly (berme však, prosím, v potaz časový odstup od doby psaní tohoto sloupku a doby jeho vydání) a já věřím, že ty letošní budou když ne výnosově lepší, tak minimálně rozhodně velmi podobné. Je opravdu načase začít chovat se zodpovědně. K budoucnosti, k přírodě, k půdě, k sobě samým a především k našemu odkazu dalším generacím.

Všichni, kdo pracují v zemědělství, mají mou podporu a rád bych jim poděkoval za jejich práci a lásku, se kterou to dělají, protože nejlehčí  práce to tedy rozhodně není. Jejich práce je těžká, závislá na mnoha nepředvídatelných proměnných a vím, že ti naši jihočeští patří k nejlepším v celorepublikovém srovnání a navíc dělají skvěle i propagaci svého oboru.  Je opravdu nutné si to opakovaně připomínat a uvědomit si skutečný význam jejich práce, protože zajistit potraviny pro nás všechny bude do blízkého budoucna jednou z hlavních priorit.

Našim zemědělcům tímto upřímně děkuji, přeji úspěšnou sklizeň, a všem nám do budoucna přeji vše dobré!